s pohybem
NOHY
Pravá noha, levá noha, to jsou dvě.
Pravá, levá, dupají si radostně.
Pravá noha, levá noha
po všech cestách jdou,
k dobrým cílům vykračují jedna za druhou.
Nohy a ruce
Pravá noha, levá noha,
spolu světem jdou,
pravá noha, levá noha,
stále jedna za druhou.
Pravá ruka, levá ruka
mnoho dovedou,
pravá ruka, levá ruka,
jedna druhé pomohou.
KAŽDÁ RUČKA
Každá ručka má prstíčky,
Zavřeme je do pěstičky.
Bum, bum na vrátka,
To je krátká pohádka.
Prstíčky si spolu hrají,
mnoho práce nadělají.
Bum, bum na vrátka,
To je krátká pohádka.
Nožičky my taky máme, pěkně s nimi
zadupáme. Dup,dup, před vrátky, to je
konec pohádky.
CELÉ TĚLO Dohledat, dodělat
Když máš dobrou vůli, tleskej rukama (ta ta ta)
plácej kolena,
dupej nohama,
luskej prstama,
zavolej HURÁ.
HOPSANDA
Když jsem jel z Ostrova do Brandejsa,
skákal mi koníček hopsa hejsa.
Na zádech raneček se mi házel,
v ranci mě koláček doprovázel.
Když jsem jel z Brandejsa do Ostrova,
koníček hop, hejsa skákal znova.
Na zádech raneček, v ranečku nic,
doma těch koláčků snad bude víc.
KONĚ (Ztišení)
V mé stáji čtyři koně jsou,
ti rychle klusat dovedou.
Po louce skáčou, hop a skok,
pak tiše stojí, ani krok.
NOHY (Švihadlo)
Levá a pravá a hop a hopla,
jen aby noha nezakopla.
Ještě a ještě a hoplala
ta pravá (levá) by pořád skákala
přes zlatou bránu, na zlatý most
TAK UŽ DOST!
Ovečky
Ovečky jdou z pastvy úzkou cestičkou
Po zelené louce jedna za druhou
Pojďme spolu touto branou
cesta vede podle skal
Pozor dejte, pospěšte si
Aby vlk vás neseţral
Hou hou hou
Ovečky uţ jdou
Jedna za druhou
HOPSA HEJSA
Hopsa hejsa, hopsa hejsa,
pojedeme do Brandejsa.
Hopsasá, hopsasá, Hanička se natřásá,
přes potoky, přes hory, přes kameny, přes doly
CO JE TO?
To je bříško, to jsou záda,
to je čelo, to je brada,
to jsou lokty, ramena,
chodidla a kolena.
A co tohle? Ještě hlava,
na ní nos a uši,
nezapomeň na obočí, to té hlavě sluší.
ŘEŽU DŘÍVÍ
Řežu dříví na polínka,
ať má čím topit maminka.
Řežu, řežu, řízy, řízy,
až mě z toho bolí v kříži.
Řežu, řežu polena,
až mě bolí ramena.
Řežu, řežu, řežu dříví,
až jsem celý křivý,
řežu dříví z ořechu,
narovnám je pod střechu,
řežu, řežu polínko,
uvař kaši, maminko.
Řežu, řežu, nemám dost,
pro maminku, pro radost.
ŠAŠEK
Když se tahá za šňůru,
skáče šašek nahoru.
Vyhazuje rukama,
vyhazuje nohama.
Potom jede na koni,
nakonec se ukloní.
(M zvedá D za ruce nahoru, třepe s jeho rukama, kope s jeho nohama, rukama napodobuje pohyb opratěmi, zkříží D ruce na prsou a ukloní se s ním.)
TĚLO
Hlava, ramena, kolena, palce,
kolena, palce, kolena, palce,
hlava, ramena, kolena, palce, oči, uši, pusa, nos.
JAK KRÁL KRALOVAL
Byl jednou jeden král, už nevím, kde
kraloval, však slavný byl.
Jak na trůn sed, tak usnul hned,
pak vyskočil, dokolečka se zatočil,
pak na postel sed a usnul hned.
(Stoj s rukama do svícnu, turecký sed, tvář opřít o dlaň, výskok, zatočit se dokolečka, sed na zem, leh na záda.)
CO UŽ UMÍM
Nejdřív ležím, potom sedím, lezu po čtyřech,
pak se vodím, sama (sám si) chodím,
nech mě, mámo, nech!
Až oběhnu zahrádku, vrátím se ti v pořádku.
D leh na zádech, sed, lezení,
vodíme D za ruce, potom děti chodí samy,
a nakonec obíhají dospěláky.
KAČENKA
Kačenka se kolíbala, na cestu se nedívala.
O kamínek brk, zlámala si krk.
(Ve dřepu jdeme dopředu s roztaženýma rukama, kolíbeme se a máváme. Na konci se svalí na zem.)
STARÝ ČÁP
Starý čáp, klapy, klap, chodí k brodu,
čeřit vodu, čápice ho provází, chytá žáby pod
hrází. Starý čáp, capy, cap, cape bosý po
rákosí, za ním cape čápice, ráchají se v rybníce.
(Chůze po prostoru, klapání rukama jako zobákem, nohy vysoko zvedáme. Některé děti mohou skákat jako žáby. Čápové je chytají. Žáby se mohou zachránit skokem do vody (obruč, kruh z provazu)
VRABEČEK
Letí, letí vrabeček, v zobáčku má drobeček,
do hnízdečka sedne, svá křidélka zvedne.
Čimčarara, čim, čim, čim,
čím své děti nakrmím?
(Běh po prostoru, ruce mávají. D „zaletí na značku“, dřepne si, dlaně na ramena (jakoby složilo malá křidélka), poskakuje v podřepu a mává „křidélky“)
VČELKA
Včelka měla nehodu, spadla, spadla na vodu.
Stará olše, co tu stála, nad včelkou se slitovala,
Poslala jí dolů list. Na tom lístku jako v člunku,
přeplavala včelka tůňku.
(Běh po prostoru a z něho leh na záda. Vztyk, paže mávají nad hlavou. Pomalý sed (ruce střídavě mávají v upažení. V sedu se rukama napodobujeme veslování)
TULIPÁN A TULIPANÍ
Tulipán a tulipaní navzájem se k sobě klaní,
navzájem si sobě voní ona pro něj a on pro ni.
BLEŠKA
Skáče bleška na písku, hledá, kdo je nablízku.
Kdo nejede na koni toho bleška dohoní.
Alík leží na břiše, už má blešku v kožiše!
Blecha skáče v kožichu, když je pejsek potichu
Ale když pes zaštěká, to se celá vyleká..
HRÁLO SI KOŤÁTKO
Hrálo si koťátko na trávníčku, sahalo
pacičkou po sluníčku. Sluníčko upletlo
zlatý pásek, chytilo koťátko za ocásek.
Dnes tě už nepustím, malý smíšku,
zlatoTi nasypu do kožíšku.
Že už mě nepustíš? Moje tlapky,
uvidíš, skrývají ostré drápky.
Leklo se sluníčko, za mrak běží.
Koťátko vítězně kníry ježí.
Chlubí se houseti: Milý brachu,
sluníčko přede mnou prchá v strachu.
Sotva to dořekne darebáček,
sluníčko chystá už nový háček.
Koťátko za ouško pevně chytí:
už tě mám, už tě mám ve své síti.
(Třídobý, houpavý valčíkový rytmus využijeme k házení velkého lehkého míče. M stojí uprostřed kruhu, děti kolem dokola. M hází míč dětem a ti jí ho vracejí.)
MEDVÍDKOVÉ
Hou, hou, hou, medvídkové jdou.
Běží málem v poklusu, pěkně kolem cirkusu.
(Převalí se na koberec, předvedou nám kotrmelec. Jdeme pomalou kolébavou chůzí v k kruhu, běžíme, kotrmelec či válení sudů)
MEDVÍDEK
Já jsem malý medvídek,
šikovný jsem, to bych řek´,
když se chytnu za paty, umím dělat obraty,
žádnému se věřit nechce,
ale je to známá věc, že jsem umělec!
(V rozkročení přenášíme váhu z nohy na nohu chytíme se za kotníky, a točíme se dokola houpeme se na zádech výskok)
ŽABÍ BESEDA
Kmotra? – Copak? Pojďme! – Kampak?
Vařit. – Copak? Ryby, raky. Ryby, raky, ryby,
raky. Dáš nám? – Taky. Taky, taky, taky, taky.
(Na střídačku – skupiny -Skáčeme jako žába.)
ŽÁBA SKÁČE (Lada – z Budějovicka)
Žába skáče po blátě, koupíme jí na gatě.
Na jaký? Na jaký? Na zelený, strakatý.
BROUK
Leze, leze brouk, vítr do něj fouk,
převalil ho na záda, takhle kope nohama,
roztočil ho dokola, zavolejte doktora,
když se znovu otočí na nožičky vyskočí,
leze, leze brouk.
TAKHLE CVIČÍ
Takhle cvičí pravá ruka,
takhle cvičí levá ruka.
Takhle skáče pravá nožka,
takhle skáče levá nožka.
Tak se kývá hlavička
a tak roste travička.
Takhle leze brouček malý,
tak se sud z kopce valí.
NA VÝLET
Na výlet my jdeme spolu,
do kopce a z kopce dolů.
Utíkáme z kopce klusem,
jak když jedem autobusem.
Utíkáme, utíkáme,
na nikoho nečekáme.
Z výletu už nemůžeme,
nožičkám my pomůžeme.
Jeden krok a druhý krok,
takhle půjdem domů rok.
(začínáme v podřepu, přešlapujeme na místě a při tom se zvedáme do stoje "do kopce" a opačně "z kopce", děti se rozběhnou po místnosti, předkloníme se, chytíme nohy za kotníky a takto chodíme po místnosti)
BUBLINA
Tiše děti, novina, přiletěla bublina.
Bublina se nafukuje, letí, letí, poletuje,
přiletěla na náš dvůr, udělala prásk a bum.
(chytíme se v kruhu za ruce, jdeme do středu a šeptáme vzdalujeme se a na "letí" se otáčíme po směru kruhu pustíme se, tleskneme, čapneme, bouchneme do země)
KOS
Skok a skok, žádný krok, kos tak skáče celý rok.
(Poskoky snožmo, malá křidélka.)
Vesele si poskakuje,
(Poskoky snožmo s otáčením.)
po žížale pokukuje,
(Otáčení hlavy vlevo, vpravo.)
zobákem ji vytahuje.
(Hluboké dřepy, vztyk se vzpřímením.)
BROUČKOVA PROCHÁZKA
Probudil se brouček malý jejku, to je krásný svět!
Maminko, když dovolíš mi, na procházku šel bych hned.
Maminka mu dovolila, říká, jen ať pozor dá,
aby chodil pomaloučku, jinak spadne na záda.
Brouček na tu radu nedbal, rozběhl se ze všech
sil, zakopl a už to bylo, na záda se překulil.
Záda dole, nožky vzhůru, nemůže se ani hnout,
teď jen jestli má tu sílu pořádně se vyšvihnout!
Sebral sílu, vyšvihl se, a to bylo příliš snad,
otočil se jednou, dvakrát, ale na záda zas pad´!
Dlouho se tak popřevracel, to je bída - achich ach
pak to zkusil opatrně…Konečně je na nožkách!
(Dřep, hlava skloněna, pomalu vstáváme. Prosíme. Hrozíme Rychlé rozběhnutí se do prostoru, po zastavení se skulíme na záda. V lehu na zádech, nohy i ruce směřují vzhůru a třepeme jimi. Válíme sudy Pomalu jdeme do stoje Výskok.)
Můj koníček vraný
Můj koníček vraný ruce před sebe,posk.
jako malovaný
hopsa, hopsa, hej! na místě výskoky
Nožky pěkně zdvihá v chůzi zvedat nohy
ušima si střihá ruce stříhají
hopsa, hopsa, hej! výskoky
Dlouhá černá hříva v běhu rukama
po větru mu splývá
hopsa, hopsa, hej! výskoky
Podkovy mu zvoní nohou hrabat o zem
jiskra jiskru honíběh
hopsa, hopsa, hej! výskoky
Až tě osedláme,dvojice – drží se za pas
kam se podíváme? (švihadla)
Hopsa, hopsa, hej! výskoky
Rozjedem se v poli, zrychlujeme běh v kruhu
přes hory a doly
hopsa, hopsa, hej!
Rozjedem se letem
široširým světem
hopsa, hopsa, hej!
Var. ven: Tak, můj vraný koni, honička
ať si nás kdo honí,
hopsa, hopsa, hej!
Var. dovnitř: Do stáje tě vedu
dám ti oves, vodu.
hopsa, hopsa, hej!
Houpala se s kočkou kočka
Houpala se s kočkou kočka,(děti sedí proti sobě zapřené chodidly, drží se za ruce a navzájem se zvedají)
přivíraly přitom očka.
Říkaly si: „Vzácná paní,
viďte, není nad houpání!“
Prask´ jim provaz, jaký div,
skoulely se do kopřiv!
Stojí buk
Stojí buk tlesk tlesk dup
vprostřed luk tlesk tlesk dup
na tom buku ruce stehna
devět suků ruce stehna
ještě něco více skok tlesk
červené střevíce z nohy na nohu
bílé boty krok krok krok tlesk
do roboty krok krok krok tlesk
Fuk z hradu ven! honička
Stojí dub,
stojí v lese,
stojí, stojí, nepohne se.
Vítr jeho listy třese,
třese všemi listy v lese.
Sypou se žaludy. sypou se žaludy,
bum, bum, bum, bum, BÁC!
Vylezl jsem na buk,
stoupl jsem si na suk.
Suk: PRÁSK, já BÁC,
kosi FRRR, gatě ŠKVRRR!